Fejsbuk

Před lety mi má kamarádka založila účet na Fejsbuku. Přesně si pamatuji tu chvíli. Zešeřelou místnost osvětlovaly pruhy slunečních paprsků a blikající monitor. Koukala jsem do něj, poslušně poslouchala instrukce, jak Fejsbuk obsluhovat a v duchu jsem si říkala: "K čemu to celé, sakra, je?"

Čas ukázal, že Fejsbuk má svá pozitiva. Našla jsem spoustu známých, na které jsem už léta neměla kontakt, ať už v ČR nebo v zahraničí. Věděla jsem, jak se mají moji kamarádi a ani jsem se nemusela ptát. Když jsem seděla večer doma jako svobodná máma a Maty spal, Fejsbuk mi dělal společnost. Jednoduše jsem mohla sdílet své nálady, názory a vůbec cokoliv. Dozvěděla jsem se o mnoha akcích a oslavách. Bomba!

Hodně jsme toho spolu zažili. Fejsbuk a já. A hodně jsme se v průběhu těch let změnili. Já i Fejsbuk. Teď mi vybírá, jaké příspěvky uvidím a od koho, pouští na mě cílené reklamy a prodává má osobní data třetím stranám…

Fejsbukoví kamarádi v lepším případě zveřejňují pořád to samé dokola, v horším případě "nepravdy". Známá přidala dlouhý příspěvek o tom, jak je její život úžasný a doplnila ho o ještě úžasnější fotografii. Vytočila jsem její číslo a těšila se na pozitivní rozhovor. Opak byl ovšem pravdou. Její opravdový život nebyl takový jako ten fejsbukový. Proč?

Dřív, když došlo mezi dvěma k nedorozumění, přestali spolu (aspoň na chvíli) mluvit. Nebo se pohádali. Dnes si odebírají nebo blokují na Fejsbuku. Špiclují kdo s kým, kde a co. Občas se i dozví to, co vědět nechtějí. Tuní profily, vkládají upravované fotky, loví lajky. Krásný nepravdivý online svět. S tím opravdovým má ale pramálo společného.

To všechno mě vede k jasnému cíli. MAŽU ÚČET! Náš "vztah" je u konce. Vím, že se tím v mnoha očích společensky znemožním, ale nemůžu jinak. Protože, ať to bylo, jaké bylo, dostávám se zpátky k otázce: "K čemu to celé, sakra, je?"

Rob říká: "Fejsbuk je teď ve sr…ách." 
Já říkám: "Fejsbuk je teď plný sr..ek."

A friend of mine created a Facebook account for me years ago. I remember the moment exactly: the dark room was illuminated by sun rays and a flickering monitor. I was staring at it and I was  obediently listening to instructions, on how to use Facebook, and I was asking myself: ‘What the hell is this about?’

Time has showed that Facebook has its positives. I found a lots of friends with whom I had no contact for a long time – in the Czech Republic, or elsewhere. I knew how my friends are without asking. When I sat down at home as a single Mum, and Maty was asleep, Facebook kept me company. I could share my moods, opinions and pretty much everything else really easily. I knew about all sorts of events and parties. Brilliant!

We went through quite a lot together, Facebook and I. And we changed a lot through the years, myself and Facebook. Now it chooses what posts I will see – and from whom – and it shows me targeted adverts, and sells my personal data to third parties…

My Facebook friends post the same over and over again. And even worse they post ‘un-trues’. One of my lady friends published a long post about her amazing life with an even more amazing photograph. I dialled her number, more than ready for a positive chat. But it was the other way round. Her real life was nothing like the one on Facebook. Why?

Earlier, when there was a misunderstanding between two people, they did not talk to each other (at least for a little while). Or they had an argument. Today they unfriend or block each other on Facebook. They spy trying to find out: who is with whom, what they do, where and why. Sometimes they find out something they don’t even want to know about. They make their profiles as interesting as possible. They post photoshopped photographs, and they hunt for likes. A beautiful false online world, which has not much to do with the real one.

That all leads me to an obvious conclusion. I AM DELETING MY ACCOUNT! Our ‘relationship’ has come to the end. I know I will be socially disabled in eyes of some people, but there is no other way. Because, how ever it was, I am coming back to the question: ‘What the hell is this about?’

Rob says: 'Facebook is in a river of sh*t.' 
I say: 'Facebook is a river of sh*ts.'